Od dronů k AI: proměna mé tvorby
Dron je dnes pro mnoho filmařů běžnou součástí výbavy. I pro mě se postupně stal důležitou součástí tvorby. Pamatuju si dobu modelů jako DJI Phantom Standard, později Mavic Pro, potom Mavic Mini a další generace až po dnešní Mavic 4 Pro. Každý z nich mi v určité fázi něco dal a posunul mě zase o kus dál.
Časem jsem se ale dostal i jinam. Od klasických cinematic dronů jsem se posunul k vlastnímu pájení a stavbě FPV dronů, které otevřely úplně jiný svět. Právě FPV dává možnost mnohem dynamičtějších záběrů, agresivnějšího pohybu kamery a větší svobody při létání. Pro akční nebo intenzivnější filmové sekvence je to úplně jiný zážitek než u běžného stabilního letu.
To ale neznamená, že klasické drony ztratily význam. Naopak. Stroje jako Mavic 4 Pro mají ve filmové tvorbě pořád své pevné místo. Jsou skvělé na čisté cinematic záběry, krajiny, odhalení prostoru nebo klidné letecké průjezdy. Jen už to z mého pohledu není něco na běžné rekreační létání. Nosit s sebou do hor techniku za více než 90 tisíc korun není pro každého a upřímně ani pro mě už to není úplně ideální.
Je zvláštní, jak se technologie mění. Drony pro mě byly dlouho velké téma, ale s nástupem AI nástrojů se moje pozornost začala přesouvat jinam. Dnes mám pocit, že na některé stroje doma skoro jen sedá prach. Ne proto, že by ztratily hodnotu, ale proto, že se celý tvůrčí proces znovu proměňuje a člověk si musí vybírat, čemu dá svůj čas a energii.
Každopádně když přeje počasí a vítr, jsem rád že mám u sebe vždy Mavic mini.